Obvody 1. řádu - příklady


Přechodné děje (obvody) 1. řádu Řešené příklady - obvody 2. řádu  Řešené příklady - přenosové charakteristiky Obsah 


I.

Zadání:
Určete časový průběh napětí na kapacitoru uC(t) v obvodu na následujícím obrázku, jestliže v čase t = 0 sepne spínač (dojde k připojení stejnosměrného zdroje napětí U0).
a) Pro čas t < 0 byl obvod bez energie.
b) Jak se změní výsledek, byl-li kapacitor C před začátkem přechodného děje (v čase t = 0- ) nabit na napětí uC(0-) = 5V? (polarita dle obrázku)

Schéma Parametry obvodu
schéma zapojení

U0 = 20V
R1 = 1kΩ
R2 = 1kΩ
C = 0.1µF

Řešení - ad a):

  1. Určíme počáteční podmínky:
    Zajímá nás tedy hodnota uC(0+), tj. v obvodu těsně po změně (spínač sepnut).
    Jelikož byl obvod pro čas t < 0 bez energie, bylo

    počáteční podmínka

    a ze spojitosti napětí na kapacitoru plyne

    počáteční podmínka
  2. Obvod po změně (spínač sepnut) nahradíme vzhledem ke svorkám kapacitoru podle Théveninova teorému:
    náhrada obvodu podle Théveninova teorému
    parametry náhradního obvodu podle Théveninova teorému
  3. Sestavíme diferenciální rovnici
    Chceme určit průběh napětí na kapacitoru uC(t) a jelikož jeho průběh je vždy spojitý, budeme i diferenciální rovnici sestavovat pro tuto veličinu.

    Metodou uzlových napětí sestavíme obvodovou rovnici

    schéma zapojení obvodu
    sestavení obvodové rovnice

    rovnici dále upravíme

    úprava obvodové rovnice

    do výsledného tvaru

    výsledná obvodová rovnice

    s časovou konstantou

    časová konstanta obvodu
  4. Určíme obecné řešení uCo(t) přidružené homogenní rovnice:
    tj. rovnice s nulovou pravou stranou

    přidružená homogenní rovnice

    Napíšeme si charakteristickou rovnici

    charakteristická rovnice

    jejímž řešením je kořen charakteristické rovnice

    řešení charakteristické rovnice

    a obecné řešení pak bude

    obecné řešení přidružené homogenní rovnice

    kde K je neznámá konstanta, kterou určíme později.

  5. Určíme partikulární řešení uCp(t) nehomogenní rovnice:
    Partikulární řešení nebudeme určovat obvyklými matematickými metodami (metodou variace konstant nebo separace proměnných), ale vyjdeme z předpokladu, že se jedná o ustálenou složku řešení přechodného děje, tedy o řešení 2. ustáleného stavu.
    Řešíme tedy ustálený stav v obvodu po změně:

    Pro stejnosměrné napětí se kapacitor chová jako rozpojený obvod

    obvod v 2. ustáleném stavu

    a z toho je vidět partikulární řešení

    partikulární řešení nehomogenní rovnice
  6. Napíšeme si vztah pro celkové řešení uC(t):
    Celkové řešení je dáno součtem obecného a partikulárního řešení.

    celkové řešení diferenciální rovnice
  7. Určíme neznámou konstantu K:
    Konstantu určíme z předchozí rovnice (rovnice pro celkové řešení), dosazením času t = 0 (resp. přesněji t = 0+) a počátečních podmínek.

    Na začátku přechodného děje platilo

    určení konstanty K

    odtud konstantu vyjádříme a dosazením počátečních podmínek dostaneme

    určení konstanty K - výsledek
  8. Nyní můžeme napsat výsledný tvar celkového řešení:
    Do vztahu pro celkové řešení (bod 6.) dosadíme za konstantu K, hodnotu určenou v předchozím bodě (7.)

    celkové řešení diferenciální rovnice - dosazení konstanty

    výsledný tvar celkového řešení

    celkové řešení diferenciální rovnice - výsledný tvar

    po číselném dosazení

    celkové řešení diferenciální rovnice - výsledný tvar po číselném dosazení
  9. Výsledek můžeme znázornit graficky:

    časový průběh řešení přechodného děje
  10. Kroky postupu 4, 6, 7 jsme mohli vynechat a využít vztahu pro celkovém řešení odvozeného v teoretické části a pouze do něho dosadit:

    Obecně platí

    obecný odvozený vztah pro celkové řešení

    a pro náš případ pak je

    odvozený vztah pro celkové řešení pro tento příklad

    a dostali bychom pochopitelně stejný výsledek:

    celkové řešení

    Kompletní postup je ale názornější.

Řešení - ad b):

  1. Určíme počáteční podmínky:
    Zajímá nás tedy hodnota uC(0+), tj. v obvodu těsně po změně (spínač sepnut).
    Kapacitor byl před změnou, v 1. ustáleném stavu (v čase t = 0-) nabit na

    počáteční podmínka

    a ze spojitosti napětí na kapacitoru plyne

    počáteční podmínka

    Body postupu řešení 2. až 6. jsou totožné se zadáním a).
    Využijeme proto dříve určené dílčí výsledky a budeme pokračovat bodem 7.

  2. Určíme neznámou konstantu K:
    Konstantu určíme z předchozí rovnice (rovnice pro celkové řešení), dosazením času t = 0 (resp. přesněji t = 0+) a počátečních podmínek

    Na začátku přechodného děje platilo

    určení konstanty K

    odtud konstantu vyjádříme a dostaneme

    určení konstanty K - výsledek
  3. Nyní můžeme napsat výsledný tvar celkového řešení:
    Do vztahu pro celkové řešení (bod 6.) dosadíme za konstantu K, hodnotu určenou v předchozím bodě (7.)

    celkové řešení diferenciální rovnice - dosazení konstanty

    výsledný tvar celkového řešení

    celkové řešení diferenciální rovnice - výsledný tvar

    po číselném dosazení

    celkové řešení diferenciální rovnice - výsledný tvar po číselném dosazení
  4. Výsledek můžeme znázornit graficky a porovnat s bodem a):

    časový průběh řešení přechodného děje

Přechodné děje (obvody) 1. řádu Řešené příklady - obvody 2. řádu  Řešené příklady - přenosové charakteristiky Obsah 


© Realizace výukové pomůcky 2007-2008