Komlexně sdružená dvojice pólů s nulovou reálnou částí
Tento systém bychom mohli teoreticky realizovat dříve uvedeným rezonančním obvodem RLC s nulovým odporem rezistoru. V praxi však nelze vytvořit bezestrátový pasivní obvod a obvod s tímto přenosem lze realizovat s použitím aktivních prvků (oscilátory).
Např. pro , a dostaneme
> | Pf:=abs(subs({K=1000^2,p1=I*1000,p2=-I*1000,p=sigma+I*omega},P)); |
(3.2.1) |
> | complexplot([I*1000,-I*1000],Re=-300..300,Im=-1100..1100,style=point,symbol=diamond,tickmarks=[1,1],title=`Umístění pólů p1, p2`,labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8],symbolsize=25,symbol=diagonalcross); |
V následujících grafech je vynášen přenos opět v dB. Navíc v tomto případě se jedná o přenos hypotetický (nereálný), jak ukážeme dále.
> | plot3d(20*log10(Pf),omega=1..3000,sigma=-100..100,style=patch,axes=box,orientation=[-60,50],labels=[`omega`,`sigma`,`20*log|Pf|`],title=`Hypotetický modul přenosu v závislosti na "komplexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8]); |
> | semilogplot(20*log10(subs(sigma=0,Pf)),omega=10..3000,title=`Hypotetická modulová charakteristika přenosu`,labels=[`omega`,`20*log|Pf|`],labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=2,gridlines=true); |
Zde již je patrné, že modul přenosu je pouze hypotetický, jelikož roste nade všechny meze pro reálný kmitočet (v grafu pouze na cca 35 dB díky konečnému počtu bodů; důkazem je však následující limita.
> | `Pf `(omega=1000, sigma=0)=limit(subs(sigma=0,Pf),omega=1000); |
(3.2.2) |
Časovou odezvu tohoto systému na Diracův impulz ukážeme opět v závěru celé této seckce.