Jeden pól v pravé polorovině 

Např. pro  p1 = 1000 a K = 1000 dostaneme  

> P;
Pf:=unapply(abs(subs({K=1000,p1=1000,p=sigma+I*omega},P)),(omega,sigma));
 

 

`/`(`*`(K), `*`(`+`(p, `-`(p1))))
proc (omega, sigma) options operator, arrow; `+`(`/`(`*`(1000), `*`(abs(`+`(sigma, `*`(I, `*`(omega)), `-`(1000)))))) end proc (2.1)
 

> complexplot([1000],Re=-1100..1100,Im=-1.1..1.1,style=point,symbol=diamond,tickmarks=[1,1],title=`Umístění pólu p1`,labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA],symbolsize=25,symbol=diagonalcross);
 

Plot_2d
 

Zde analogicky k předchzímu příkladu pro vzrůstajcí sigma, vzrůstá  i hypotetický přenos (pro sigma = 1000 a omega = 0 vykazuje modul přenosu maximum  (pp = infinity )). Proč jsme nazvali přenos hypotetickým se ukáže v závěru této sekce. 

Na následujícím grafu  je již vykreslen pouze výřez. 

> Surface:=plot3d(Pf,1..3000,-200..200,style=patchnogrid,axes=box,orientation=[-60,50]):
curve_o:=[omega,0,Pf(omega,0)]:
B_o:=spacecurve(curve_o,omega=1..3000,axes=none,color=black,thickness=3):
display(Surface,B_o,labels=[omega,sigma,`|Pf|`],title=`Hypotetický modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8]);
 

Plot_2d
 

Jak je zřejmé, bude hypotetická modulová chrakteristika takového přenosu vykazovat stejný průběh jako v předešlém případě. Co se týče samotného průběhu se bude lišit pouze charakteristika fázová, a to posunutím o Pi  (není vykreslena).  

> semilogplot(20*log10(Pf(omega,0)),omega=1..3000,y=-10..0,title=`Hypotetická modulová charakteristika přenosu`,labels=[omega,`log|Pf|`],axes=FRAME,labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=2,gridlines=true);
 

Plot_2d
 

Odezva na Dirakův impulz však má tvar, z čehož vyplývá, že obvod popsaný výše uvedeným přenosem je nestabilní, a tudíž nelze mluvit ani o přenosu ani o kmitočtové charakteristice (nelze použít substituci p = `*`(I, `*`(omega)), tj. FT, viz. odezva.mws) . Výše uvedené grafy jsou tudíž pouhým vykreslením matematického výrazu a nemají s realitou obvodu nic společného! Z tohoto důvodu jsme je nazývali hypotetickými. Ze stejného důvodu není uvedená ani možná realizace obvodu. Tato realizace by byla pouze teoretická, protože pro žádný reálný systém není možné, aby jakýkoli signál rostl nade všechny meze, jak to ukazuje následující průběh. Reálný systém je ve své podstatě vždy nelineární a tyto nelinearity vždy omezí velikost jakéhokoli signálu.  

> plot(subs({K=1000,p1=1000},Pt/1000),t=0..0.005,labels=[t,` Pt/1000`],title=`Impulzní charakteristika`,labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=2);
 

Plot_2d