Komplexně sdružená dvojice pólů a komlexně sdružená dvojice nul na imaginární ose s  `>`(omega__n, omega__0): eliptická dolní propust (DP) 

Image                Image 

Přenosová funkce je ve tvaru: 

> Pqe:=subs({n1=I*omega[n],n2=-I*omega[n]},Pq);
simplify(%);
 

 

(8.1.1)
 

Limitní hodnoty modulu přenosu pro DC a velmi vysoký kmitočet jsou následující: 

> 'Pqe(infinity)'=limit(Pqe, p = infinity)
 

(8.1.2)
 

> 'Pqe(0)'=limit(Pqe, p = 0)
 

Pqe(0) = `/`(`*`(`^`(omega[n], 2), `*`(K)), `*`(`^`(omega[0], 2))) (8.1.3)
 

Ani jedna z hodnot není nulová (systém má nennulový přenos). Pokud platí jedná o DP, přičemž rozdíl mezi přenosem v propustném a nepropustném pásmu je dán právě podílem `/`(`*`(`^`(omega[n], 2)), `*`(`^`(omega[0], 2))). Násobná konstanta se obvykle udává ve tvaru K = `/`(`*`(`^`(omega[0], 2), `*`(H[0])), `*`(`^`(omega[n], 2))). Potom H[0]udává přímo zisk v propustném pásmu.   

Image 

`/`(`*`(`^`(omega[n], 2)), `*`(`^`(omega[0], 2))) (8.1.4)
 

Hodnota převýšení modulové charakteristiky pro zlomový kmitočet omega[0]je o něco menší než Q a fáze přenosu pro zlomový kmitočet je -π/2.  

omega[0] (8.1.5)
 

> `Pqe(omega[0])`=simplify(evalc(abs(subs({p=I*omega[0],K = omega[0]^2*H[0]/omega[n]^2},Pqe)))) assuming Q>0, H[0]>0, omega[0]>0, omega[n]>omega[0];
subs({H[0]=1,omega[0]=1000,omega[n]=5000.,Q=4,p=I*omega},%);
 

> 'phi__Pqe(omega[0])'=simplify(evalc(argument(subs(p=I*omega[0],Pqe)))) assuming Q>1, K>0, omega[0]>0, omega[n]>omega[0];
 

 

 

(8.1.6)
 

Minimum modulové charakteristiky nastává při kmitočtu kde se fáze přenosu mění skokově o Přenos změní skokově znaménko, jelikož přejdečitatel `+`(`*`(`^`(p, 2)), `*`(`^`(omega[n], 2)))  přejde na `+`(`-`(`*`(`^`(omega, 2))), `*`(`^`(omega[n], 2))), který pro `<`(omega, omega[n])vyjde kladně a `>`(omega, omega[n]) omega = omega[n] 

> subs(p=I*omega[n],Pqe);
 

(8.1.7)
 

Např. pro Q = 4 a H[0] = 1 (tj. K = `/`(`*`(`^`(omega[0], 2)), `*`(`^`(omega[n], 2)))), dostaneme následující kmtičtové charakteristiky 

> Pf:=subs({K=1000^2/5000^2,omega[0]=1000,omega[n]=5000,Q=4,p=I*omega},Pqe):
semilogplot(20*log10(abs(Pf)),omega=100..100000,title=`Modulová charakteristika s logaritmickým měřítkem kmitočtu`,labels=[omega,typeset(20*log10(abs('Pqe'))," [dB]")],axes=FRAME,labelfont=[HELVETICA], axesfont=[HELVETICA,8],thickness=2,gridlines=true);
semilogplot(180/Pi*argument(Pf),omega=100..100000,title=`Fázová charakteristika s logaritmickým měřítkem kmitočtu`,labels=[omega,typeset(varphi['Pqe']," [°]")], axes=FRAME,labelfont=[HELVETICA], axesfont=[HELVETICA,8],thickness=2,gridlines=true);
 

 

Plot_2d
Plot_2d
 

Mmaximum modulové charakteristiky nastává pří kmitočtu omega__max = `+`(`-`(`/`(`*`(sqrt(`*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2)))), `-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 2))))), `-`(`*`(`^`(omega[0], 2)))), `*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), ... a maximum je rovno H__max. Vyjádření obou veličin v symbolickém tvaru je již poměrně komplikované.   

> solve(diff(evalc(abs(subs(p=I*omega,Pqe))),omega),omega) assuming Q>1, K>0, omega[0]>0, omega[n]>0;
evalf(subs({K=1000^2/5000^2,omega[0]=1000,omega[n]=5000,Q=4},[%]));
simplify(subs({p=I*(%%[3])},abs(Pqe))) assuming Q>1, K>0, omega[0]>0, omega[n]>omega[0];
evalf(subs({K=1000^2/5000^2,omega[0]=1000,omega[n]=5000,Q=4},[%]));
 

 

 

 

0, `/`(`*`(`^`(`*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2)))), `-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 2))))), `-`(`*`(`^`(omega[0], 2)))), `*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2...
0, `/`(`*`(`^`(`*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2)))), `-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 2))))), `-`(`*`(`^`(omega[0], 2)))), `*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2...
0, `/`(`*`(`^`(`*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2)))), `-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 2))))), `-`(`*`(`^`(omega[0], 2)))), `*`(`+`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2...
[0., -982.9495698, 982.9495698, `+`(992.1567414, `*`(125.0000000, `*`(I))), `+`(`-`(992.1567414), `-`(`*`(125.0000000, `*`(I)))), `+`(992.1567416, `-`(`*`(125.0000000, `*`(I)))), `+`(`-`(992.1567416),...
[0., -982.9495698, 982.9495698, `+`(992.1567414, `*`(125.0000000, `*`(I))), `+`(`-`(992.1567414), `-`(`*`(125.0000000, `*`(I)))), `+`(992.1567416, `-`(`*`(125.0000000, `*`(I)))), `+`(`-`(992.1567416),...
`+`(`-`(`/`(`*`(K, `*`(Q, `*`(abs(`/`(`*`(`+`(`-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2), `*`(omega[n]))))), `*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 3)))), `*`(`^`(omega[0], 2), `*`(omega[n])), `*...
`+`(`-`(`/`(`*`(K, `*`(Q, `*`(abs(`/`(`*`(`+`(`-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2), `*`(omega[n]))))), `*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 3)))), `*`(`^`(omega[0], 2), `*`(omega[n])), `*...
`+`(`-`(`/`(`*`(K, `*`(Q, `*`(abs(`/`(`*`(`+`(`-`(`*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[0], 2), `*`(omega[n]))))), `*`(2, `*`(`^`(Q, 2), `*`(`^`(omega[n], 3)))), `*`(`^`(omega[0], 2), `*`(omega[n])), `*...
[3.875602155] (8.1.8)
 

Časová odezva odpovídá výše uvedené neeliptické DP, jelikož nuly neovlivňují její charaktrer.  

> Ptn:=invlaplace(subs({K=1000^2/5000^2,omega[0]=1000,omega[n]=5000,Q=4},Pqe), p, t);
plot(Ptn,t=0..0.03,title=`Impulzní charakteristika`,labels=[t,`Ptn `],labelfont=[HELVETICA],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=2);
 

 

`+`(`*`(`/`(1, 25), `*`(Dirac(t))), `*`(`/`(10, 21), `*`(exp(`+`(`-`(`*`(125, `*`(t))))), `*`(`+`(`*`(769, `*`(`^`(7, `/`(1, 2)), `*`(sin(`+`(`*`(375, `*`(`^`(7, `/`(1, 2)), `*`(t)))))))), `-`(`*`(21,...
Plot_2d
 

Kmitočet odezvy je dán imaginární částí pólu, zatímco tlumení je dáno jeho reálnou částí.  

> 'p12'=solve(subs({omega[0]=1000,Q=4},denom(Pqe)));
 

(8.1.9)
 

>