Jeden pól v pravé polorovině

 Např. pro   p1 = 1000  a K = 1000  dostaneme

>    P:=K/(p-p1);
pp:=abs(subs({K=1000,p1=1000,p=sigma+I*omega},P)):pp:=unapply(%,(omega,sigma));

P := K/(p-p1)

pp := proc (omega, sigma) options operator, arrow; 1000/abs(sigma+omega*I-1000) end proc

>    complexplot([1000],Re=-1100..1100,Im=-1.1..1.1,style=point,symbol=diamond,tickmarks=[1,1],title=`Umístění pólu p1`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],symbolsize=30);

[Maple Plot]

Zde analogicky k předchzímu příkladu pro vzrůstajcí sigma , vzrůstá  i hypotetický  přenos (pro sigma = 1000  a omega = 0  vykazuje modul přenosu maximum  ( pp = infinity  )). Proč jsme nazvali přenos hypotetickým  se ukáže v závěru této sekce.

Na následujícím grafu  je již vykreslen pouze výřez.

>    Surface:=plot3d(pp,1..3000,-200..200,style=patchnogrid,axes=box,orientation=[-60,50]):
curve_o:=[omega,0,pp(omega,0)]:
B_o:=spacecurve(curve_o,omega=1..3000,axes=none,color=black,thickness=3):
display(Surface,B_o,labels=[omega,sigma,`|pp|`],title=`Hypotetický modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]);

[Maple Plot]

Jak je zřejmé, bude hypotetická  modulová chrakteristika takového přenosu vykazovat stejný průběh jako v předešlém případě. Co se týče samotného průběhu se bude lišit pouze charakteristika fázová, a to posunutím o Pi   (není vykreslena).

>    semilogplot(20*log10(pp(omega,0)),omega=1..3000,y=-10..0,title=`Hypotetická modulová charakteristika přenosu`,labels=[omega,`log|pp|`],axes=FRAME,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3);

[Maple Plot]

Odezva na Dirakův impulz však má tvar, z čehož vyplývá, že obvod popsaný výše uvedeným přenosem je nestabilní, a tudíž nelze mluvit ani o přenosu ani o kmitočtové charakteristice (nelze použít substituci p = I*omega  -- FT, viz. odezva.mws) . Výše uvedené grafy jsou tudíž pouhým vykreslením matematického výrazu a nemají s realitou obvodu nic společného! Z tohoto důvodu jsme je nazývali hypotetickými . Ze stejného důvodu není uvedená ani možná realizace obvodu. Tato realizace by byla pouze teoretická, protože pro žádný reálný systém není možné, aby jakýkoli signál rostl nade všechny meze, jak to ukazuje následující průběh. Reálný systém je ve své podstatě vždy nelineární a tyto nelinearity vždy omezí velikost jakéhokoli signálu.  

>    plot(subs({K=1000,p1=1000},pt/1000),t=0..0.005,labels=[t,`pt*1000`],title=`Impulzní charakteristika`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3);

[Maple Plot]