Jeden pól v levé polorovině
Např. pro a dostaneme
> | P:=K/(p-p1); pp:=abs(subs({K=1000,p1=-1000,p=sigma+I*omega},P)):pp:=unapply(%,(omega,sigma)); |
> | complexplot([-1000],Re=-1100..1100,Im=-1.1..1.1,style=point,symbol=diamond,tickmarks=[1,1],title=`Umístění pólu p1`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],symbolsize=30); |
Takovýto přenos vykazuje například tento jednoduchý RC článek. (Pro ss. signál je
, proto
.)
"Komplexní kmitočet" je ve tvaru .
> | Surface:=plot3d(pp,1..3000,-200..200,style=patchnogrid,axes=box,orientation=[-60,50]): curve_o:=[omega,0,pp(omega,0)]: B_o:=spacecurve(curve_o,omega=1..3000,axes=none,color=black,thickness=3): display(Surface,B_o,labels=[omega,sigma,`|pp|`],title=`Modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]); |
Je zřejmé, že pro klesající vzrůstá přenos (pro a vykazuje přenos maximum ( )), jak je také vidět na následujícím grafu.
> | plot3d(pp,1..3000,-2000..200,style=patch,axes=box,orientation=[-60,50],labels=[omega,sigma,`|pp|`],title=`Modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]); |
Jestliže nyní vykreslíme průmět tohoto 3D grafu pro (na prvním grafu označeno černou křivkou) , dostaneme známou modulovou chrakteristiku ( ). Na následujících průbězích je navíc ukázáno srovnání pro lineární a logaritmickou stupnici úhlového kmitočtu w (3D grafy mají lineární měřítka). Zlomovým kmitočtem (kmitočtem, při němž modul přenosu poklesne o 3dB) je zde přímo hodnota pólu přenosové funkce.
> | plot(pp(omega,0),omega=1..3000,title=`Modulová charakteristika s lineárním měřítkem kmitočtu`,labels=[omega,`|pp|`],labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3); semilogplot(20*log10(pp(omega,0)),omega=1..3000,y=-10..0,title=`Modulová charakteristika s logaritmickým měřítkem kmitočtu`,labels=[omega,`log|pp|`],axes=FRAME,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3); |
Jestliže provedeme inverzní Laplaceovu transformaci výrazu pro přenos, dostaneme rovnici pro příslušnou impulzní charakteristiku.
> | pt:=invlaplace(P, p, t); |
Pro stabilní systém je nutné, aby po odeznění přechodovédo děje se výstupní veličina lineárního systému ustálila na konečné hodnotě. To znamená, že pól p1 musí být záporný, jak tomu je v tomto příkladě a což dokazuje následující výpočet i graf.
> | assume(p1<0);`pt `(t=infinity)=limit(pt,t=infinity);p1:='p1': plot(subs({K=1000,p1=-1000},pt/1000),t=0..0.005,labels=[t,`pt*1000`],title=`Impulzní charakteristika`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3); |