Komlexně združené póly s kladnou reálnou částí

Obvod s tímto přenosm lze teoreticky realizovat pouze s využitím aktivních prvků, viz případ jednoduchého pólu v pravé polorovině.

Např. pro , a dostaneme

> pp:=abs(subs({K=1000^2,p1=+200+I*980,p2=+200-I*980,p=sigma+I*omega},P));

> complexplot([200+I*980,200-I*980],Re=-300..300,Im=-1100..1100,style=point,symbol=cross,tickmarks=[1,1],title=`Umístění pólů p1, p2`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]);

Jako v předchozím příkladě je i zde vynášen přenos v dB a opět, z důvodu nestability, je přenos hypotetický.

> plot3d(20*log10(pp),omega=10..2000,sigma=-100..300,style=patch,axes=box,orientation=[-60,50],numpoints=2000,title=`Hypotetický modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]);

Opět následuje průběh hypotetické modulové charakteristiky přenosu vykreslený v lineárním a logaritmickém měřítku .

> display(matrix(1,2,[plot(20*log10(subs(sigma=0,pp)),omega=1..3000,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3),semilogplot(20*log10(subs(sigma=0,pp)),omega=1..3000,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3)],array));