Komlexně sdružené póly se zápornou reálnou částí

Např. pro [Maple Math] , [Maple Math] a [Maple Math] dostaneme

> pp:=abs(subs({K=1000^2,p1=-200+I*980,p2=-200-I*980,p=sigma+I*omega},P));

[Maple Math]

> complexplot([-200+I*980,-200-I*980],Re=-300..300,Im=-1100..1100,style=point,symbol=cross,tickmarks=[1,1],title=`Umístění pólů p1, p2`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]);

[Maple Plot]

Přenos tohoto typu vykazyje například takovýto jednoduchý rezonanční RLC obvod.

[Maple OLE 2.0 Object]

V následujících grafech je vynášen přenos vždy v dB, abychom dosáhli "větší dynamiky" na ose přenosu. Z těchto a předcházejících grafů je také zřejmé, proč pouze komlexně združené kořeny mohou vyvolat tzv. "překmit" na modulové charakteristice. Tím, že má pól nenulovou imaginární část nastává maximum [Maple Math] na jiném kmitočtu než na [Maple Math] . (nastává pro [Maple Math] a [Maple Math] ).

> plot3d(20*log10(pp),omega=-2000..2000,sigma=-300..100,style=patch,axes=box,orientation=[-60,50],numpoints=2000,labels=[`omega`,`sigma`,`20*log|pp|`],numpoints=3000,title=`Modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu"p`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]);
plot3d(20*log10(pp),omega=1..3000,sigma=-10..10,style=patch,axes=box,orientation=[-60,50],title=`Modul přenosu v závislosti na "kompexním kmitočtu" p`,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8]);

[Maple Plot]

[Maple Plot]

Je pochopitelné, že pro reálný kladný kmitočet nenastane maximum přenosu, ale může nastat poze "překmit" modulové charakteristiky tak, jak je vidět na tomto obrázku. Dále už budeme vykreslovat grafy pouze pro kladné [Maple Math] .

Následuje průběh modulové charakteristiky přenosu vykreslený v lineárním a logaritmickém měřítku [Maple Math] .

> display(matrix(1,2,[plot(20*log10(subs(sigma=0,pp)),omega=1..3000,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3),semilogplot(20*log10(subs(sigma=0,pp)),omega=1..3000,labelfont=[HELVETICA,8],axesfont=[HELVETICA,8],thickness=3)],array));

[Maple Plot]

Časovou odezvu tohoto systému na Diracův impulz ukážeme v závěru celé této seckce. Tuto otázku potom vyřešíme obecněji pro všechny typy lineárních sysrémů, tedy i nestabilními, kterými se pro úplnost budeme zabývat v následujícím výkladu.