Pro výpočet residua použijeme limitu a . Tuto limitu lze jednoduše vypočítat i "v ruce". V případě Maple se o to nemusíme starat.

> simplify(limit((p-I*omega)*F(p)*S*exp(p*t), p=I*omega)); #simplify(convert(%,exp));
simplify(limit((p+I*omega)*F(p)*S*exp(p*t), p=-I*omega));

Připomeňme pouze, že vztah pro výpočet rezidua ve vícenásobném pólu je poněkud složitější (viz. např. [LA]). Tento případ však již přasahuje rámec tohoto textu, navíc díky Maple není důležitý.

Jak bylo žečeno, stejně by se počítala i rezidua pro výpočet přirozené složky odezvy , ale rezidua by se počítala v pólech přenosové fynkce . Pokud by však některý z pólů měl reálnou část větší než nula, evidentně by limita pro výpočet příslušného rezidua rostla, díky členu ( ), nadevšechny meze a obvod by byl tudíž nestabilní, jak bylo dříve poznamenáno.