média:

Kapela Wolfram nepatří k těm mediálně propíraným i když její datum vzniku sahá hluboko do minulého století. Nejnovější album No Redemption se stalo důvodem proč jsem trošku vyzpovídal hlavního člena kapely Wolfram Romana.

Těžká otázka. To už je tak neuvěřitelně dávno …. a má paměť … proto nemám moc rád otázky z historie. Nicméně je to dost podstatná etapa v mém hudebním životě. Byla to na jednu stranu krásná doba (byli jsme mladí, plní nadšení, energie a elánu), ale na druhou stranu to bylo strašně těžký a špatný. Pevnou rukou vládl bolševík, nebylo na co hrát, dělali se přehrávky, těžko se sháněla jakákoliv dobrá muzika, natož ze „západu“, atd. Těm, co tu dobu zažili, nemusím nic vysvětlovat, a ti mladší stejně nepochopí. Taky proč, ta doba je zaplať pánbůh pryč. Po večerech a nocích jsme seděli u magneťáku (tehdy ještě kotoučového) a poslouchali a rozebírali nahrávky (mimochodem velmi špatný kvality, protože to většinou byla bůhví kolikátá kopie), zjišťovali co a jak tam asi vlastně hrajou. To byla, alespoň pro mě, velká škola. Tak jsem začínal, tak jsem se učil hrát na kytaru. Neexistovaly, tak jako dneska školy, kde se mladí co chtějí hrát, můžou téměř všechno naučit.

- Na které spřízněné kapely z tehdejšího Československa nejraději vzpomínáš (pokud takové vůbec jsou)?

Opět ta historie. Opravdu už je to hodně dávno. Wolfram tehdy hrál většinou v prachatickém a strakonickém okrese, tedy v Jižních Čechách po tanečních zábavách, někdy taky i s jinýma kapelama. Ale jména po mě nechtěj. To už si vážně nepamatuju.

- V roce 1994 jste už v nové sestavě nahráli ve studiu Propast u Petra Jandy (Olympic) své první album “Sál času”. Vzpomeneš si na spolupráci s tímto nestorem české rockové scény?

Ono o žádnou spolupráci vlastně nešlo. Když jsme se rozhodli, že nahrajeme Sál času, tak jsme uvažovali kde, v jakém studiu, a protože František Jordák měl již zkušenost se studiem Propast, kde natáčel skladbu „Závod s časem“ na sampler „Czech Masters Of Rock Guitar“, který dělal právě Petr Janda, rozhodli jsme se pro Propast. Byl to normální obchod, my dali peníze a Petr Janda za ně poskytl studio a zvukaře. Nic víc, nic míň. Nehledě na to, že jsem Petra Jandu, za celou tu dobu viděl asi dvakrát, když něco řešil se zvukařem. Takže žádná spolupráce.

- Také druhé album “Misanthrope” jste natočili ve studiu známé české rockové persóny, Miloše DODO Doležala, ve studiu “Hacienda”. Myslím, že jsi jeden z mála lidí, kteří mohou tato dvě studia porovnávat.

Hm, další těžká a zapeklitá otázka. U Miloše je ten přístup trochu jiný. Jak už jsem zmínil, Petr Janda se o nás v podstatě nijak nezajímal, a jak jsem už výše psal ani jsem ho moc neviděl. U Miloše je to takový přirozenější, řekl bych rodinný prostředí. Za prvý se už známe déle, takže Miloš ví co chci a navíc je jeho studio Hacienda v tomto žánru (hard rock, metal …) určitě nejlepší u nás a i já jsem o trochu chytřejší než když jsme natáčeli „Sál času“. V podstatě jsem u Miloše v Haciendě spokojený po všech stránkách, co se týče prostředí, atmosféry, natáčení, mixu a nyní i masteringu. „No Redemption“ jsme vlastně už celý (včetně masteringu) dělali u Miloše, a mám mnohem lepší pocit ze zvuku, než když jsme album „Liars In A Second Skin“ nechali masterovat v Americe a „Misanthrope“ masterovali v Rudolfinu. Myslím si že „No Redemption“ má zatím nejlepší a nejhutnější sound. Takže u mě vyhrává naprosto jasně Hacienda.

- Co předcházelo dočasnému rozpuštění kapely v roce 1997? Petr Šanda odchází do Colp, kde hraje dodnes. Colp jsou koncertně velmi zatíženi, znamená to, že Wolfram z tohoto důvodu má problémy s hraním naživo? Nebo je to jinak?

V roce 1997 vyvrcholily problémy s neustálým personálními změnami, hlavně na postu zpěváka po odchodu Pavly Kapitánové. Prostě to nějak přestalo klapat. I Franta Jordák chtěl skončit. Ještě jsem dotáhl kapelu k natočení alba „Misanthrope“, které nazpíval Milan Fiala a kapelu jsem rozpustil. Jen s bubeníkem Petrem Šandou, který šel hrát ke Colp jsem se domluvil na omezené činnosti kapely. Bez Petra si Wolfram v podstatě ani nedovedu představit. Je to podle mého názoru jeden z nejlepších bubeníků v Česku. A navíc si skvěle rozumíme po hudební stránce. A k tomu hraní naživo. Nemyslím si, že by byl větší problém v tom že Colp koncertují. Jestli začneme koncertovat (a o koncertování vážně uvažujeme), tak se všechno vyřeší. Navíc je spousta akcí, na kterých bychom mohli hrát společně. Nám v podstatě dnes chybí jeden „šikovný“ kytarista, kterého budeme muset sehnat, a protože mám zbytek kapely v jižních Čechách, musíme vyřešit jak a kde zkoušet. Všechno ukáže čas.

- V tomto století ještě vyšli dvě alba WOLFRAM: “Liars In A Second Skin” a "No Redemption", V loňském roce jste oslavili také 20 let existence kapely. Jak bys shrnul z pohledu WOLFRAM poslední roky?

Kdo dělá hudbu v tomto žánru ví, jak to mají kapely těžký. Nezájem velkých vydavatelství, médií …, škoda mluvit. Takže Wolfram, i když v současné době nehraje, má za sebou čtyři řadová alba: „Sál času“, „Misanthrope“ (mimochodem v české i anglické verzi), „Liars In A Second Skin“ a „No Redemption“. Dále účast na kompilaci „Creations From A Morbid Society part III “ u Taga records, já na kompilaci „Chamber Metal - Neo-Classical Metal Guitar “ u amerických Dwell records a dřívější člen František Jordák na již zmíněné kompilaci „Czech Masters Of Rock Guitar“. Natočili jsme svůj první videoklip k písní „Flight“ z nového CD, který by měl být již v krátké době ke stažení na našich stránkách a měl by se objevit v televizi. To není zas tak špatná bilance posledních devíti let. Samozřejmě by to mohlo být i lepší. Ale děláme co můžeme.

- A jak tedy vidíš budoucnost kapely (koncertní činnost, propagace CD "No Redemption)?

Jak jsem už zmínil, k propagaci nového CD „No Redemption“, jsme natočili svůj první videoklip k písní „Flight“, rozeslali promo CD k recenzím (které si můžou čtenáři přečíst i na našich stránkách), poskytli (i díky MetalWorldu) pár rozhovorů do zinů, snad jen to koncertování zatím chybí. Ale jak jsem již výše psal, začínáme o koncertování vážně uvažovat.

- Vaše alba vycházejí u Leviathan Records. Co bys mohl prozradit o spolupráci s touto firmou? Spokojenost úplná, částečná nebo snad znouzecnost?

Já jsem Tomášovi a Leviathan rec. moc vděčný, že se nás ujal. Domluvili jsme se na určité spolupráci, se kterou jsem spokojený. Vždy proběhlo vše tak, jak jsme se dohodli. A toho si na naší úrovni cením nejvíc.

- Všiml jsem si, že na vašich webových stránkách máte založena diskuzní fóra na několik zajímavých témat. jak ty sám odpovíš na otázku: “Informují nás hudební časopisy, ziny dostatečně o českých kapelách?”


To je otázka! Já jsem tuhle diskuzi na naše stránky dal vlastně možná z ješitnosti, nebo z nějakého pocitu „ukřivdění“. Vždy jsme chtěli, když jsme třeba natočili „Sál času“, poskytnout do časopisů nějaký rozhovor, nebo nějakou informaci, a nikdy nikdo neměl zájem. Vždy nám říkali: „Až vydáte oficiální desku …, apod. … bla, bla. Dneska máme čtyři desky, z toho dvě na oficiálním nosiči, a situace je v podstatě stejná. Pozor, mluvím o takzvaných „velkých“ tištěných časopisech (raději nebudu jmenovat, člověk nikdy neví…). I dnes, když do těchto časopisů pošlu info o nahrávání CD, činnosti kapely apod., je to házení hrachu na zeď. Nic. Nezájem. Pak si zmíněný časopis koupím, a vyvalí se na mě nepřeberné množství informací o kapelách z „horní dolní“ v USA, Finsku, Německu, Řecku apod. O českých kapelách, až na pár zajetých výjimek nic. Samozřejmě píšou taky o těch „velkých“ zahraničních kapelách. To prostě musí, to je jasný. I o těch z „horní dolní“ je samozřejmě dobrý a důležitý psát. Ale o českých kapelách taky!!! Nebo se mají spoléhat na to, že o nich zase naopak budou psát v USA, Finsku, Německu …? Ono je to asi jaksi „vznešenější“ když je ta kapela z „venku“. Proto jsem vděčný a děkuji zinům a webzinům, za jejich práci, kterou většinou dělají téměř, či úplně zadarmo jen proto, že to ty lidi baví a zajímá, nehledě na to, že vše většinou dělají ve svém volném čase. Proto taky děkuji MetalWorldu za prostor pro moje povídání.

- A co České kapely a Česká hudební vydavatelství?

To je téměř stejný v bleděmodrým. Snad ani nemá cenu o tom mluvit. Většině nestojíte ani za to (až na pár výjimek), aby Vám odpověděli když jim pošlete demo, na rozdíl od labelů z venku, které Vám ve většině případů (až na pár výjimek), alespoň odpoví. Aspoň moje zkušenost je taková, a proto už jsem rezignoval a nic jim neposílám. Samozřejmě mám na mysli ta „velká“ hudební vydavatelství (raději nebudu jmenovat, člověk nikdy neví…). Zaplať pánbůh za těch „pár nadšenců“ jako právě z Leviatham rec., Shindy prod., MetalBreath prod. apod.

- Zatím díky a přeju více důvodů k optimismu.