



Rockreport č.7 1996

Wolfram - "Sál času"
Co vás upoutá už po zběžné prohlídce obalu, je přítomnost dnes tak populární zpěvačky Pavly Kapitánové. Nuže, chcete-li dotyčnou slyšet v trochu jiné poloze, než v jaké se představila na svém albovém debutu, máte možnost. Věřte nebo ne, s klasickým heavy metalem si poradila dokonale (kacířské myšlenky, v čem že je lepší, raději zaháním pryč). Za povšimnutí ovšem stojí také stoprocentní instrumentální výkony všech zúčastněných, hlavně pak brilantní kytary.Podobná muzika nepatří sice k nejprogresivnějším odrůdám rocku, ovšem kvalita jejího zpracování zahání pomyšlení na jakékoliv obvyklé úšklebky. Lepší tuzemskou nahrávku klasického metalu jsem už dlouho neslyšel.

-Jan Ernest-	Recenze z Rockreportu č.7 1996 v jpg - zde.

Rock & Pop č.5 1996

Wolfram - "Sál času"
Kazeta Sál času Skupiny Wolfram už není demáč, nýbrž oficiálně (byť vlastním nákladem) vydaný nosič. Za pozornost stojí ale z vícero důvodů: ve Wolframu hraje talentovaný kytarista František Jordák (znalci si jistě vzpomenou, že byl zastoupen na sampleru Czech Masters Of Rock Guitar) a tuhle nahrávku nazpívala neméně šikovná Pavla Kapitánová, známá zatím hlavně díky muzikálu Jesus Christ Superstar. A protože ani ostatní muzikanti za nimi nikterak nepokulhávají, výsledkem je dravý, instrumentálně lahůdkový - třebaže poněkud zastaralý - heavy metal se spoustou fórků a fíglů.

-?-	Recenze z Rock & Popu č.5 1996 v jpg - zde.

Spark č.5 1996

Wolfram - "Sál času"
Jedná se o dobře zahraný rock přecházející místy až ve speed metal. Zvuk nahrávky je obstojný, kapele to celkem šlape. V rámci daného stylu je celé demo rytmicky pestré . Totéž se však nedá říci o jednotlivých písních - ty totiž probíhají a končí stejně tak, jak začaly. Aranžmá je poměrně jednoduché, tím hudba poněkud postrádá dramatičnost, kterou jí dávají přechody, změny a zvraty. Kytarová sóla občas zabloudí, jako by nemohla v hudbě najít své místo, nebo ji naopak kopírují. V některých místech jsou pak možná až zbytečně dlouhá. Kde může, tam zpěvačka Pavla Kapitánová perlí a její zpěv se jaksi samozřejmě stává nejkvětnatější větví tohoto stromu, i když to není zdaleka vše - ani ostatní hudebníci totiž nezůstávají v pozadí, a tak je zde možno slyšet velice slušné výkony kytar, basy a bicích, svědčíčí o muzikantské zralosti všech zúčastněných.
Wolfram je zřejmě kapela, která osloví především odrostlejší milovníky rockové hudby. V záplavě hardcoru, crossoveru a neopunku by asi stěží naplnil rockové kluby masami - náctiletých. Zvláště pak v době, která je superhladová po čemkoli ultranovém, megapřevratném a hyperohromujícím, asi Wolfram zrovna davovou psychózu nezpůsobí. Je však jistě schopen vytvořit si okruh skalních fandů - menší, ale o to věrnější. A to se cení především.

-Martin Pospíšil-	Recenze ze Sparku č.5 1996 v jpg - zde.

Klín č.10 1995

Wolfram - "Sál času"
Milý Krokusi, milý Franto, když někdo sežene prachy na to, aby místo uspokojování svých hmotných chtíčů uspokojil ten tvůrčí a ještě je použil tak, že svoje nápady a výtvory stůj co stůj zakonzervuje a když je ještě vlastním nákladem vydá, jsem si vždy téměř jist, že jde až o chorobnou potřebu mít něco v ruce, aby třeba děti viděly nebo něco takového. Vážení pánové, či spíše Páni muzikanti, to že jste zakonzervovali své nápady a um, je pro Vás klika. Slyšet Vás živě je asi zhola nemožné. Vy dva v Praze, zpěvačka jako host, bubeník v Hracholuskách, takže aspoň kazeta.
Při prvních tónech jsem měl trochu obavy z nekonečného kytarového útoku systémem start - cíl. Tedy ne, že by se člověk nedočkal kytarového běsu, je ho tam, jak už je u Vás ostatně zvykem dost a dost. Překvapivá je ovšem ta nezvyklá hromada nápadů, schopnost u Vás dříve nevídaná, vystřídat sám sebe s úplně jiným sólem. Vaše hraní je lahůdka, a to nejen pro kytaristu, ale i pro ostatní bigbítumilovné. Obavy ve mě vzbuzovala zpěvačka, čekal jsem afektované, rádoby metalové ječení, ale byl jsem překvapen zpěvem, jaký jsem ještě neslyšel. Kdyby se Vás někdo ptal, co je to osobité zpívání, tak mu, prosím, pusťte zpěv slečny Kapitánové. Jen si myslím, že by nebylo od věci ukecat nějakýho skutečnýho basáka. Je jasný, že si kytarista může sám nahrát ve studiu basu, leč basák to je jiné vínko. Vy jste však měli štěstí. Za bicí usedl bubenický superstřelec Petr Šanda, a to je motor, jaký se jen tak neslyší. Název Sál času použitý společně se stejnojmenným obrazem na obal od přítele Ježka je jako nápad velmi povedený. Takový obal jen tak někdo nemá a asi hned tak mít nebude.
Pánové, Vámi vydaná kazeta Wolfram - Sál času je skvělá, ale distribuce, to je rána. Chtělo by to ještě trochu peněz do reklamy. Podívejte, z jakýho šuntu se stane trhák jenom proto, že je nám, konzumentům, dostatečně reklamou vymyt mozek. Tímto se s Vámi loučím, Váš Libor Hora.


-Libor Hora-	Recenze: Klín č.5 1996 v jpg - zde.
	Rozhovor: Klín č.10 & 11 1995 - zde.