Recenze na CD Liars In A Second Skin

 

Cover Liars In A Second Skin
The Metal Gospel
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
      A good surprise ! Czechia´s WOLFRAM have actually been around since around 1983 but near the end of 80s had split up for awhile due to line up instability. Back then I believe they only released demos and it wasn´t until they reformed sometime in the early 90s that they released their debut full length. "Liars In A Second Skin" is their 3rd album and contains some very well crafted Thrashy Power / Heavy Metal similar to PERZONAL WAR, CATCH 22 or PARALYSIS. The soloing is sharp, riffs very crunchy and lend well for some hefty headbanging while the vocalist has a very powerful set of pipes that match well the intensity of the musicianship. The strength is definitely in the vocals and driving riffs. It´s possible, judging from the song compositions, that these guys have also listened to a lot of the German Heavy / Power Metal bands like BRAINSTORM or PARAGON. There are also traces of Speed and Technical Metal like found in the title track for example. I highly recommend anyone who likes Power / Thrash / Heavy Metal or the bands already mentioned to check these guys out right away!
 
-Cheryl-

http://www.metalgospel.com


 

Spark č.3 2003
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     I když zkoušet v naší zemi hrát styly jako speed, power nebo thrash metal je bušení hlavou do zdi, mám obrovskou radost z každé kapely, která na to kašle a hraje si, co je jí libé. Wolfram, vedení kytaristou Romanem Krokusem Křížem, se skvěle orientují na ploše melodického thrashujícího power metalu. Nervózní riffy, vypjatý vokál Petra Dolénka a neúprosné tempo, které se kdykoliv může zlomit jinam. Zvláštní, naprosto prvotřídní položkou pro českou kapelu jsou neustálé vyhrávky a dlouhá melodická sóla, která otupují ostrost podkladů (doslova napínavá titulní věc). Wolfram by tak mohli skočit do ucha fanouškům Annihilator, ale i těm, kteří velebí US-power metal. Namačkejte si na přehrávači jakékoliv číslo skladby a myslím si, že budete po pár sekundách přesvědčeni o nesporných kvalitách „Liars In A Second Skin“. Sice si nemyslím, že by na českém trhu Wolfram konečně zavedli do širšího povědomí powermetalový žargon, ale tahle kapela se může směle měřit se zahraniční konkurencí. A doufám, že v budoucnu se nějaký ten cizozemský úspěch dostaví.

Jan Kozák

Recenze ze Sparku č.3 2003 v jpg - zde.


 

Pařát č.7 2002
 
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Schizofrenie roku. Nebo spíš pětiletky: pochybuji, že na mne v nejbližších pár letech nějaké album zapůsobí TAKHLE psychorozvratným dojmem. Autor projektu Roman Krokus Kříž je nesporně špičkový kytarista. I bicí (Petr Šanda) jsou dost dobré, ale zpěv mi příliš často připadne jako úplně od jinud. Nebo pro úplně jinou skladbu. Nechci Petra Dolénka dlúze kritizovat, proto stručně, razantně - a s omluvou pro případ, že jsem HRUBĚ NEPOCHOPILA: do klasicky metalové hudby tak dravé, tak energické a technicky vyspělé se jeho vokální projev sice hodí, ale některé momenty působí poněkud násilně, jiné jsou příliš povrchní. Výhrady mám k technice zpěvu i k práci s textem. Zkrátka vokální složka alba "Liars In A Second Skin" poněkud "zpívá PROTI muzice". Mé dojmy z nejkritičtějších momentů se dají shrnout následovně: kytary geniální, jako by je dvacet let piloval, propracovával, vyšperkovával a očesával z nich každou přebytečnou kudrdlinku, ale vokální lajny, jako by spíchnul za dva dny někdo úplně jiný.
     Doporučuji začít poslech zahajovací skladbou "Cold Hearted" a instrumentálkami "Jumperlace" (neskutečně svěží kus) a "Bluesmetal Jam II.", poté zvolna našlápnout do samotného nitra desky: v podstatě je to album zdravých písní, jež si zaslouží zvýšenou pozornost odchovanců hard'n'heavy klasiky. Wolfram je skupina-neskupina, která je velice současnou a solidní reflexí "nové vlny britského heavy metalu". Jenomže mému uchu zmlsanému toto ofi CD zní jako skvělé album, jež zůstalo na půl cesty produkce: chybí zapojení něco kláves, či jiného výrazného melodického nástroje, který by kytarové řežbě kontroval, a bohužel, nelíbí se mi ty proklaté vokály.. Prostě schýýýzááá! Toto album je skvělé a taky není. Potíž není průměrnost: je to opravdu špička, jenže (dle mého osobního přesvědčení) nedotažená. Více se dovíte v rozhovoru na straně 15.
   
-Katka Pancová-

Recenze z Pařátu č.7 2002 v jpg - zde.

 

Rozhovor z magazínu Pařát # 7 2002 - zde.


 

Big Beng č.16 2002
 
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Heavy rock pražského tria Wolfram zastydl někde na začátku osmdesátých let. V tom duchu se nicméně předkládá na recenzovaném albu, pročež je třeba hovořit o jedné z největších archaičností celé rubriky. Kapela je složena z vcelku solidních instrumentalistů, leč těm chybí nápaditost. Proto jednotlivé kompozice skládají z až přílišných obvyklostí. Mizerné jsou bez vyjimky zpěvové linky, fistule je dokonce směšná.
Jaroslav Špulák

Recenze z Big Bengu č.16 2002 v jpg - zde.

     - Normálně to nedělám, ale zde si neodpustím malou poznámku. Každý má právo vyjádřit svůj názor. Ovšem v případě kritika, který předkládá čtenářům cosi , co po přečtení budou považovat za fakt, by měl být přinejmenším objektivní. Smést pěti (místy až urážlivými) větami ze stolu něco, na čem jsme rok pracovali, mně přijde poněkud nefér. Pan Špulák nás musí asi hodně nenávidět, snad si naše CD ani neposlechl, nebo poslouchal úplně jiné CD. V podstatě se objektivní kritice nebráním, ono to asi ani dost dobře nejde, proto jsme CD do časopisů a zinů posílali, ale napsat, že nám chybí nápaditost, skládáme z přílišných obvyklostí a zpěvové linky jsou bez vyjímky mizerné, to snad ne! Pan Špulák může napsat, že se mu naše nápady (kterých je mimochodem na Liars In A Second Skin tolik, že by mnohým kapelám stačili na několik CD) nelíbí, může polemizovat o tom, zda se mu líbí či nelíbí zpěv či zpěvové linky, z toho, či onoho důvodu apod... To bych bral, to by byla objektivní kritika, aspoň bych věřil, že si naše CD poslechl. Žádná hudba se nemůže líbit všem. V případě kritika, bych ale očekával trochu obsáhlejší profesionálnější rozbor. To co napsal pan Špulák je poprava v pěti větách! ... no a už to není malá poznámka, ale velká. No nic, "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě". Jen čas vše prověří. A tak si dnes, po dvou letech můžu alespoň říct, jsme neustále tady, máme nové CD No Redemption, videoklip, a život jde dál, na rozdíl od "plátku" pana Špuláka, který skončil v propadlišti (nebo spíše na hnojišti) dějin. Ale to bych byl nespravedlivý a neobjektivní k celé spoustě lidí z redakce tohoto časopisu, kteří odvedli kus dobré práce. Mimochodem, jinou recenzi z tohoto časopisu na stejné, tehdy ještě promo CD Liars In A Second Skin (které jsme rozesílali v rámci promotional, ještě než jsme našli vydavatele), kterou napsal Jan Martinek již rok před panem Špulákem, si můžete přečíst níže, nebo zde. -

-Roman Krokus Kříž-


 

Metal Breath č.45 2001
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Pražský Wolfram rozestavený kolem svého srdce Romana "Krokuse" Kříže přichází po dvou letech od předchozí nahrávky "Misantrop" s další výživnou porcí kvalitního a inteligentního heavy metalu pod názvem "Liars In A Second Skin" na ploše téměř sedmdesáti minut. Nenudí však ani chvíli. 13 skladeb je ve svém ranku natolik různých a tak pečlivě propracovaných, že to ani nejde. Oproti minulému promu není toto stříbřitě-modré CD-R s potiskem a xeroxovaným černobílým obalem opatřeno výtečným českým zpěvem, nýbrž klasickým rockovým jazykem znějícím vokálem, který je oproti minulosti asi nejvýraznější změnou, ke které se příznivec starého materiálu bude muset prokousávat s přibývajícími poslechy, stejně jako k poněkud hustější a dravější verzi stylu. Nicméně se duch Wolframu z předhozené kolekce nevytratil. Ač se proměnila sestava, kytarový mág Krokus z toho dýchá stále měrou výraznou. Zvukově opět velice dotažená nahrávka (pořizovala se v Haciendě a masterovala v Americe) disponuje znovu mnoha hity, z nichž tentokrát zmíním pouze pod kůži se vrývající titulku a třeba závěrečnou věc "Bluesmetal Jam II.", která je plná hostů ze kterých nelze přeslechnout s kytarou srostlého Doda, jehož sólo skutečně nemá chybu. Wolfram opět pořídil nahrávku jako hrom. Škoda, že si potencionální vydavatelé sedí na uších. Vydá ji někdo ?!?!?!
-FBB-

Recenze: Metal Breath č.45 2001 v jpg - zde.


 

Spark č.2 2001
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Relativně to není zas tak dávno (pro přesnost Spark č.4/99), co Tuzemským podhoubím proběhl můj názor na debut Wolframu "Misanthrope" O bohaté historii kapely se můžete dočíst v onom článku, dnes se budeme soustředit na novinkové, tedy již druhé CD "Liars In A Second Skin". Ačkoliv do své paměti ukládám leccos, rozhodně jsem si tam nezafixoval sestavu Wolfram, nicméně už při prvním pohledu do bookletu mi bylo jasné, že ta se od minulého počinu setsakramentsky změnila, ne-li úplně vyměnila. Dnešní Wolfram totiž tvoří jen trojice Petr Dolének (voc.), Petr Šanda (dr.) a Roman"Krokus" Kříž (g.), a jestliže by se o ní dalo říct (já to skutečně nevím), že s původním Wolframem nemá nic společného, pak se to rozhodně dá říct o tom, co na tomto CD produkují. Totiž, jestliže jsem v reakci na první CD použil výrazu "thrash metalová krása", dá se to s plnou parádou použít i zde, a to i přes skutečnost, že sestava, jak patrno výše, je redukována pouze na tři osoby (při nahrávání ve studiu Hacienda v Žirovnici se samozřejmě objevilo i několik hostů, mezi nimiž nemohl chybět i Miloš Doležal). Jednotlivé písně mají znovu poměrně dlouhou stopáž, v níž ovšem kapela nezahálí a dává si záležet na tom, aby pevně udržela získanou posluchačovu pozornost. Prostředků k tomu má mnoho, pevnými a dobře stavěnými ústředními riffy, rámujícími pevnou konstrukci skladeb a sólovou různorodost začínaje, a zajímavou barvou hlasu P. Dolénka, který ve vyšších polohách jakoby z úst vypadl Zdeňkovi Černému z Titaniku, konče. Jen snad závěrečná instrumentálka "Bluesmetal Jam II." mohla více popřemýšlet, co si z ní odnese hudebně nevzdělaný posluchač. I tak ale zřejmě na tohle album patří, a jelikož je to album povedené, nebudu jej zatracovat. Jméno Wolfram žije dál!
Luboš Martinec

Recenze ze Sparku č.2 2001 v jpg - zde.


 

Guardians Of Metal /Portugalsko/ č.1 2001
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Recenze vyšla v portugalském magazínu Guardians Of Metal č.1 2001. Bohužel nemám překlad do češtiny, a tak jsem recenzi nepřepisoval. K dispozici je pouze v portugalštině v jpg - zde.

Recenze: Guardians Of Metal /Portug./ č.1 2001 v jpg - zde.


 

Rock & Pop č.1 2001
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Wolfram, v čele s po čertech šikovným kytaristou a skladatelem Romanem "Krokusem" Křížem, zůstává věrný ortodoxnímu heavy/speed metalu, stejně jako na minulém (leč doposud oficiálně nevydaném) albu Misanthrope. A provozuje ho na úrovni, o jaké se většině tuzemských spolků nezdá ani v nejdivočejších helloweenovských a podobných snech. Tedy, aby to nebylo špatně pochopeno: Wolfram nezní nijak zvlášť německy, ale v rámci stylových možností docela svojsky. Základní výhradu lze adresovat ke zbytečné rozsáhlosti některých skladeb i desky jako celku, protože vydržet poslouchat v jednom zátahu celých 69 minut dokáže asi jen maximálně oddaný "speedař" ...
-?-

Recenze z Rock & Popu č.1 2001 v jpg - zde.


 

Big Beng č.1 2001
Wolfram - "Liars In A Second Skin"
     Pražská kapela Wolfram dala světu zpěvačku Pavlu Kapitánovou, blýskla se talentovaným kytaristou Františkem Jordákem na výběru Czech Masters Of Rock Guitar, a pokračuje dál pod pirátskou vlajkou řízného power metalu, řízená korzárem Romanem Křížem. Ten album napsal, vyprodukoval, nahrál všechny kytary (kromě hostujícího Miloše Doležala a Vlasty Koritara v závěrečném jamu), a téměř veškerou baskytaru, pouze ve třech skladbách mu se čtyřmi strunami vypomáhají hosté Míra Auer a Jaroslav Eliška. Texty jsou výhradně v Shakespearově jazyce, a tak je Wolfram snadno srovnatelný se spoustou podobných alb v naší recenzní várce. To je ovšem plus pro něj, protože většina z nich pochází z rockově daleko vyspělejších zemí, a mnohé za tímto ryze českým výrobkem zaostávají po zvukové, hráčské a produkční stránce. Horší je to samozřejmě s originalitou, v muzice Wolframu je slyšet nepřeberné množství zahraničních vzorů. Což je znak pro tento styl bohužel víceméně signifikantní a platí to pro většinu českých metalových muzikantů. Otázka je, na jak dlouho.
-Jan Martinek-

Recenze z Big Bengu č.1 2001 v jpg - zde.


 

English version www.wolfram-metalmusic.zde.cz mailto:wolfram_metal@quick.cz mailto:wolframmetal@tiscali.cz Aktuálně Historie Wolfram je ... Discografie, MP3 Shop Fotogalerie Video Recenze Rozhovory Zpět Home Diskuze Ankety Návštěvní kniha Soutěž Kontakt Linky On-line chat To musíte vědět Adresář